83
" დაუჯერებელთ, ამინდებსა და წელიწადის დროებზე დამოკიდებულთ, მშიერ–მწყურვალთ უმიზნოდ და მარტოდ–მარტო უწევთ ხეტიალი. ბავშვურად მიამიტ, მაგრამ მამაც მოგზაურებს ხიფათით აღსავსე, გაჭირვებული და ძნელი გზა ელით. ისინი ადამის ძენი არიან სამოთხიდან გამოდევნილნი და უცოდველ ნადირთა ძმები. მუდამ ციდან ელოდებიან ყველაფერს: მზეს,წვიმას, ნისლს, თოვლს, სითბოსა თუ სიცივეს, ჭირსა თუ ლხინს. მათთვის დრო არ არსებობს, არც ისტორია, არც რას მიესწრაფვიან, განვითარებასა და წინსვლას კერპად არ შერაცხენ, ქონების პატრონიან ადამიანებისგან განსხვავებით. მოხეტიალე კაცი, როგორიც არ უნდა იყოს: დახვეწილი, თუ უბრალო ხელოვანი, ჭკუასუსტი, გაბედული თუ მხდალი, გულით მაინც ბავშვია, თითქოს იგი სამყაროს შექმნის პირველ დღეს დაესწრო, მსოფლიო ისტორიის დაწყების კვირაძალს, მოხეტიალე კაცის ცხოვრება თავისი გაჭირვებითა და მარტივი სურვილებით შემოისაზღვრება. ან ჭკვიანია, ან სულელი. ვინც საკუთარ თავს კარგად იცნობს, არ გაუჭირდება იმის მიხვედრა, რა მყიფეა, რა წარმავალია ყველანაირი ცხოვრება, რა ვაივაგლახით და შიშის ფასად ინარჩუნებს ყველა სულდგმული ამ ცივ სამყაროში თბილ სისხლს, სხვა გზა არ აქვს, კუჭის მოთხოვნასაც უნდა ათხოვოს ყური მთელი ბავშვურობითა და სიხარბით – იგი მუდამ უპირისპირდება მდიდარსა და ადგილობრივ მკვიდრს. დაუნდობლად მტრობს, სძულს და ეშინია იმ ადამიანების, რადგან არ უნდა ცხოვრების წარმავლობის, ცხოვრების მუდმივი ჭკნობის, დედამიწაზე გამეფებულ დაუნდობელსა და ცივ სიკვდილზე ფიქრი. "
― Hermann Hesse , Narcissus and Goldmund
87
" They had been talking about astrology, a forbidden science that was not pursued in the cloister. Narcissus had said that astrology was an attempt to arrange and order the many different types of human beings according to their natures and destinies. At this point Goldmund had objected: "You're forever talking of differences - I've finally recognised a pet theory of yours. When you speak of the great difference that is supposed to exist between you and me, for instance, it seems to me that this difference is nothing but your strange determination to establish differences."
Narcissus: "Yes. You've hit the nail on the head. That's it: to you, differences are quite unimportant; to me, they are what matters most. I am a scholar by nature; science is my vocation. And science is, to quote your words, nothing but the 'determination to establish differences.' Its essence couldn't be defined more accurately. For us, the men of science, nothing is as important as the establishment of differences; science is the art of differentiation. Discovering in every man that which distinguishes him from others is to know him. "
― Hermann Hesse , Narcissus and Goldmund
91
" Govorim to ozbiljno. Nije naš zadatak da se približimo jedan drugom, kao što se ne sastaju ni sunce ni mesec, ni more ni kopno. Nas dvojca smo, prijatelju dragi, sunce i mesec, mi smo more i kopno. Naš cilj nije da se slijemo jedan sa drugim već da saznamo jedan drugoga i da jedan u drugom naučimo da vidimo i poštujemo ono što taj drugi jeste: naša suprotnost i dopuna.
Duboko je uvlačio u sebe vlažni, gorki miris vazduha u parku i pri svakom koraku mu se činilo da gura prošlost daleko od sebe, kao čamac koji mu, stigavši na obalu, više ničemu ne služi. U tom ispitivanju i spoznaji nije bilo ni traga ni mirenja sa sudbinom i prkosno, i prožet preduzimljivim žarom, uperio je pogled u novi život koji više nije smeo da se iscrpi u nedoumici i sumornom lutanju; već treba da ga, kao strmi put, smelo povede naviše. On se kasnije, i možda sa više gorčine nego što to obično čine muškarci, oprostio od slatkog sutona mladosti. Sad se siromašan i sam obreo usred bela dana i više nije hteo da izgubi nijedan jedini njegov dragoceni čas.
Sasušeno drvo je zauvek mrtvo, smrznuta ptica se nikad više ne vraća u život, a isto tako ni čovek kad umre. "
― Hermann Hesse , Narcissus and Goldmund
98
" È un concetto filosofico, non posso esprimerlo altrimentim. Per noi scolari di Aristotele e di San Tommaso il più alto di tutti i concetti è: l'essere perfetto. L'essere perfetto è Dio. Tutto quello che c'è d'altro è solo a mezzo, è parziale, è in divenire, è mescolato, consiste di possibilità. Dio invece non è eterogeneo, è una cosa sola, non ha possibilità, è tutto realtà. Ma noi siamo solo transitori, noi siamo esseri che divengono, noi siamo possibilità, per noi non c'è perfezione, non c'è l'essere completo. Quando però procediamo dalla potenza all'azione, dalla possibilità all'attuazione, partecipiamo al vero essere, siamo di un grado più simili al perfetto e al divino. Questo significa: attuarsi. Tu devi conoscere questo processo della tua propria esistenza. "
― Hermann Hesse , Narcissus and Goldmund