44
" It was then that I experienced the “full moon effect.” That’s what I called it. I felt as if I were a large moon, gradually growing and growing, night by night, to reach that complete state, fully luminous, where nothing is too much or too little. I sensed that when this equilibrium ended, I would begin to decrease, to shrink bit by bit until I almost disappeared. In every life there’s a full moon. As long as you can recognize it, at least, you can enjoy it and feel crystal clear and complete "
― Marcela Serrano , Ten Women
56
" Mé vnitřní dilema bylo: buď se poddat cynismu, nebo opustit Octavia. Cynismus je prostředek, po kterém sáhne spousta lidí, zvláště s přibývajícími léty. Říkáme si, že už jsme přece dospělí, že nesmíme lásu vnímat jako něco absolutního, jedna skvrna přece neznamená, že je špinavý celý ubrus. A když je ta skvrna opravdu hrozná, postavíme na ni třeba vázu a hotovo. Je to tak zatraceně jednoduché! Cynismus je jako malý hádek, usadí se vám v zátylku a pokouší, láká. "
― Marcela Serrano , Ten Women
57
" Jak jsem se za ta léta na vlastní oči přesvědčila, milovat a být milován je něco zvláštního. Mnozí to berou jako samozřejmost, myslí si, že to v nějaké podobě zažil každý. Odvážím se tvrdit, že to tak není. Já v tom vidím obrovský dar. Bohatství. Je tolik lidí, kteří to nikdy nezažili. Není to něco, co najdete na každém rohu. Je to jako výhra v loterii. Stane se z tebe milinonářka. A i když ty peníze jednou dojdou, může ti snad někdo vzít to, co jsi zažila? Může tě snad někdo nařknout, že jsi měla mizerný život? Samozřejmě že ne, vždyť jsi byla milionářka. A něco takového je láska. Přestože Rucio zemřel, přestože možná zůstanu sama až do konce svých dní, důležité je, že to, co jsem cítila, mě už navždy změnilo. Jakmile jsem tohle pochopila, moje úzkost zmizela. A s ní i všechno, co ji provází, všechny její nepříjemné společnice, o které není co stát. "
― Marcela Serrano , Ten Women