Home > Work > Pekáč buchet
1 " „Chceš zazpívat něco na dobrou noc?“ „M-hm,“ zamručela jsem, příliš unavená na dobrou noc.„Kláro, jak to s tebou vypadá, od půl devátý do – Au! Dobře, už mlčím.“Loktem do žaludku se to vypíná, to si musím zapamatovat. "
― Kateřina Petrusová , Pekáč buchet
2 " Když odcházel běhat, vyfotil se a dal to na instagram. Super běžecké boty, neméně cool kraťasy, triko s logem agentury a za pasem smotaná síťovka a dvoustovka, aby mohl své milé koupit cukr. „A víno!“ zakřičela jsem za ním z okna. No co, když už, tak už. "
3 " „Moje nadřízená mi řekla, že se mnou chcete mluvit o tom rozhovoru, co jsme vám posílali k autorizaci. Je s ním něco v nepořádku?“„Je.“Co? Není! To byla řečnická otázka, ty ňoumo!„A co přesně?“ zeptala jsem se a musela jsem přivřít oči nad tím, jak naštvaně jsem zněla. Přestože jsem se snažila chovat jako dospělá a vyrovnaná.„Raději bych si o tom promluvil osobně,“ vysvětlil. A tím mě úplně dorazil.„On je fakt idiot!“ zašeptala jsem Míše, zatímco jsem sluchátko překryla dlaní. „Ale vážně! Diagnóza! Proto může lézt po zamrzlých vodopádech! Je tak blbej, že nechápe, co je to za nesmysl!“Míša hýkla a utekla na chodbu, aby její smích nebyl slyšet. Skvělý.„Jste tam, Kláro? "
4 " „Dojdeme si do stanu pro věci a spácháme hygienu,“ navrhl. Podívala jsem se na jeho téměř černé nohy a vehementně přikývla:„To teda jo. Nejsi ten typ, co se zvládne cestou z umývárny ke stanu zase celý zaprasit, že ne?“ Rozchechtal se nahlas a řekl, že ne. „Dobře, protože já jo. Vsaď se, že spadnu do nějaký bažiny.“„Po cestě není žádná bažina.“„To, že tam nebyla odpoledne, ještě neznamená, že tam nebude teď. Jsem magnet na příšerný trapasy a tak, vždyť už to víš. "